Je život krásný i tenkrát, když bolí. Protože slunce stejně svítí na bolest i na radost.

Vznik a základní znaky ŠKM

3. ledna 2008 v 16:48 | Abucie |  Školák Kája Mařík
Informace o vzniku a základních znacích díla

Školák Kája Mařík je sedmidílný cyklus vyprávění s ústředním hrdinou Kájou - školákem, gymnazistou, vysokoškolákem, lesním inženýrem, manželem, otcem rodiny a současně umělcem.
Kájovy příběhy původně začaly vycházet v brněnském dětském katolickém časopise Anděl strážný[1], jehož redaktorem byl páter Emanuel Masák. Sama autorka tvrdila, že nebýt jeho, nebylo by Káji. On ji vyzval, aby napsala knihu pro děti, poněvadž se mu velmi líbily některé pěkně vykreslené dětské postavičky v jejím prvním románě K. Dariš. Tak se začaly v časopise objevovat první kapitoly tohoto díla, které se čtenářům zalíbily natolik, že autorka s nimi pokračovala i v dalších ročnících a přidávala nové kapitoly tak dlouho až z nich vzrostla kniha.
V roce 1926 byl vytištěný v Občanské tiskárně v Brně první díl, který získal velký čtenářský zájem, jak na Moravě tak v Čechách. Tento zájem a tlak lidových nakladatelství roztočil kolotoč neevidovaných vydání, takže u jednoho nakladatelství vycházel 1. díl, u jiného 2. díl, u dalšího 3. díl a u jiného dokonce 3 díly v jedné knize. Za těchto okolností nebyl možný přehled, nakladatelství z opatrnosti vydání neuvádělo, a tak počet vydání (podle roku) odhadujeme.[2]
Nejúspěšnějším vydáním je sedmidílný Školák Kája Mařík s ilustracemi Andreje Kováčika (viz Příloha č. 3), od 4. dílu zvaný jen Kája Mařík. První vydání v Občanské tiskárně v Brně se uskutečnilo takto: 1. díl roku 1926, 2. a 3. díl roku 1927, 4. a 5. díl roku 1928, 6. díl roku 1929 a 7. díl roku 1931 Vedle vydání běžného formátu existovalo kapesní vydání téže tiskárny, v edici Knihovna našeho lidu.[3]
Kája Mařík byl bestsellerem doby. Čtenáři psali do nakladatelství a žádali další příhody. Nakladatelství zase psala Wagnerové, aby poslala další text. V jednom dopise si Manka postěžovala : "Copak mohu pořád jen psát o Kájovi?"[4]. Po 1. dílu tedy vzniklo dalších šest dílů a ona už nevěděla, co o Kájovi psát. Přece jen však napsala ještě takzvané Kájovské přídavky: Kájovy prázdniny, které připsala americkým Čechům za jejich lásku a vděčnost, Kájovy děti a Kájovy nejmilejší pohádky, věnované slovenským dětem z Bánské Bystrice, v roce 1932, Kájovo mládí, Kájovy radosti a trampoty, které věnovala světlé památce vzácného přítele, jímž je zřejmě páter Raus a Kájova dobrodružství od posvícení do jara v roce 1934. Ten poslední vyšel po autorčině smrti. Posmrtně vyšly také roku 1939 Příhody Káji Maříka, které uspořádal její syn Vilda. V roce 1992 vydalo nakladatelství Carmen Pumeranče Káji Maříka, v knize však není uvedeno, kdo ji uspořádal. Na žádost mníšeckých ochotníků napsala Manka také jedinou divadelní hru Kája Mařík v pohádce.[5] Její poslední práce, psané již během těžké nemoci, byly věnovány časopisu Anděl Strážný a jednalo se o několik příhod ze života Káji, z nichž jedna byla otištěna až po její smrti.
V mnohých příspěvcích o Kájovi nebo Marii Wagnerové se můžeme dočíst, že se Kája Mařík "narodil" na chodníku pod okny mníšecké fary. A v mnohém je to pravda. Marie Wagnerová začala Káju psát poté, co se přestěhovala s otcem k Rausovi na faru. Tudy pokaždé pod okny procházely děti do školy a ze školy a Manka mohla neviděna poslouchat jejich rozhovory, ze kterých čerpala náměty pro Kájovy příhody. Syn pana lesního ze Skalky, který se stal předobrazem pana lesního Rédla, Ing. Karel Rygal se v jednom rozhovoru zmínil: "chodili jsme s kamarády na kůr šlapat měchy, když paní Wagnerová hrála na varhany. Jednou jsem přišel pozdě a ona se moc zlobila a řekla, vy darebáci, já vás jednou všechny zvěčním, a to se taky stalo."[6] Psala své poznámky na útržky papíru, okraje novin a páter Raus její "klikyháky luštil", přepisoval a odesílal do tisku.
Kája je protkán nejlepšími vzpomínkami na Mančino šťastné dětství, láskou k rodnému městečku, přírodě a k místním lidem. Sbíhají se v něm tři prameny: učitelská tradice, zakotvení v rodině a z toho vyrůstající láska k dětem, nadšení pro hudbu a zpěv a konečně láska k rodným brdským lesům, jejichž vůni z některých stránek doslova cítíme. Není to ve všem všudy idyla, ale zlo tu nikdy nenarůstá do obludných rozměrů, má lidskou míru, je často spíš směšné než nebezpečené.[7]
Dílo se odehrává v autorčině rodišti Mníšku pod Brdy, který je zde však přejmenován na Lážov. Ostatní místní názvy jsou už konkrétní např. Skalka s kostelem sv. Máří Magdalény. V 5. dílu se děj krátce odehrává na Severní Moravě v 6. a 7. dílu se střídá známé české prostředí s blíže neurčeným místem na Slovensku. Kája také jako vynikající klavírista navštěvuje Francii, Švýcarsko a Německo.
Čas děje není přesně určen. Podle některých motivů (školní zařízení, využívání germanismů, zařízení domácnosti aj.) se však dá usuzovat, že se odehrává v době Rakouska-Uherska a v prvních letech republiky. To znamená, že autorka zachytila v díle způsob života během jejího dětství i dospělosti. Práce, zábava a hry jsou určovány kalendářním i církevním rokem.
Knihy se skládají z krátkých kapitol, jejichž obsah vystihují názvy vztahující se nejčastěji k ději (Kája sbírá žabky), místu, kde se děj odehrává (V zámku) nebo k časovému určení děje (Popeleční středa). Jako prolog nebo epilog jednotlivých příběhů často slouží dialog mezi zvířaty, měsícem, větrem, sluncem, kteří v nich jednají a vyprávějí jako lidé.
Ústředním hrdinou je Kája Mařík, chlapec z hájovny, který je za všech okolností kladnou postavou. Je spontánní, bezprostřední, touží po poznání, pomáhá slabším, je aktivní, má velkou chuť k jídlu, vyznačuje se velkou láskou k přírodě, má hudební talent a je úspěšný student. Je vychovatelem a ochráncem Zdeňky Rédlové, dcerky pana lesního, která se později stane jeho životní družkou.
Kájovy příběhy jsou a byly často kritizovány pro množství náboženských motivů a líčení náboženských tradic, které jsou také prostředkem poznání doby. Náboženské starosti má i Kája. Je ministrantem, verši vítá církevní hodnostáře, jeho život ovlivňují pravidelné návštěvy kostela a modlitby.
Celou knihou se vine láska, láska dětí k rodičům, rodičů k dětem, láska a věrnost manželská, láska k slabším, nechybí úcta ke stáří, k přírodě, ale i k spravedlivým nadřízeným a víra v Boha.[8]
Čtenáře Káji vždy nejvíc zajímalo, jestli je Kája skutečnou osobou nebo literární fikcí. Ze vzpomínek pamětníků i z osobní korespondence autorky, lze zjistit, že Kája byl literární postavou s reálnými základy. Jeho jméno pochází pravděpodobně ze jména autorčina dlouholetého přítele Karla Minaříka. Příhody dětí vycházejí z jejího přátelství s Antonínem Holým. V jednom z rozhovorů po prvním vydání Manka sděluje: "Dovoluji si upozornit, že takového kamaráda, jako byl Kája Zdeně, jsem měla já. Dnes je konzulem ve Francii. Také jsem za ním běhala do kostela, spolu jsme trhali ty kytičky na Kristovy rány, také se ztrácel na Svaté Hoře a také měl pořád tolik řečí. Mnoho z toho jsou vlastně vzpomínky na rok, v němž Tonda už chodil do školy a já ještě ne."[9]

[1] Anděl strážný : časopis pro křesťanskou mládež vydávaný v Brně v letech 1882 - 1948.
[2] KRÁSA, A. Marie Wagnerová-Černá, pseudonym Felix Háj. In Mníšek pod Brdy : historie, příroda, lidé. Mníšek pod Brdy, 2002, s. 30-34.
[3] Tamtéž
[4] KRÁSA, A. Marie Wagnerová-Černá, pseudonym Felix Háj. In Mníšek pod Brdy : historie, příroda, lidé. Mníšek pod Brdy, 2002, s. 30-34.
[5] Tamtéž
[6] LEVÝ, J. Maříkologové. Práce. 1994, č. 125, příl. Péčko, s. 2.
[7] O autorce Káji Maříka. Naše rodina. 1969, č. 15, s. 11.
[8] KRÁSA, A. Kája Mařík. In Mníšek pod Brdy : historie, příroda, lidé. Mníšek pod Brdy, 2002, s. 35-39.
[9] RADKOVIČOVÁ, J. A stručně na závěr. In ŠLAPETOVÁ, M. Kája Mařík : skutečnost nebo legenda?. Olomouc, 1997, s. 111-120.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tessu Tessu | Web | 3. ledna 2008 v 16:49 | Reagovat

Ahoj!

Prosím,podívej se na můj blog,a klidně si něco skopči !:D

Děkuji,a přeji pěkný den :-)

2 ShaylaPeglq ShaylaPeglq | E-mail | 11. října 2018 v 18:09 | Reagovat

Absolutně nová aktualizace balíčku SEO / SMM "XRumer 16.0 + XEvil 4.0":
captcha řešení Google, Facebook, Bing, Hotmail, SolveMedia, Yandex,
a více než 8400 dalších kategorií captcha,
s nejvyšší přesností (80 až 100%) a nejvyšší rychlostí (100 img za sekundu).
Můžete připojit XEvil 4.0 k nejoblíbenějšímu softwaru SEO / SMM: XRumer, GSA SER, ZennoPoster, Srapebox, Senuke a více než 100 dalších softwarů.

Zájem? Existuje spousta nepřehledných videí o XEvile na YouTube.
Hodně štěstí!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama