Je život krásný i tenkrát, když bolí. Protože slunce stejně svítí na bolest i na radost.

Marie Wagnerová-Černá: život

3. ledna 2008 v 16:38 | Abucie |  Marie Wagnerová-Černá
O životě autorky Školáka Káji Maříka

Felix Háj (šťastný háj- Mníšek) je pseudonym, který si zvolila Marie Wagnerová, rozená Černá.
Marie Černá se narodila 27. května 1887 v přísně katolické rodině učitele, později řídícího učitele Augustina Černého a odborné učitelky ručních prací Filipiny Černé v Mníšku pod Brdy[1].
Obecnou školu vychodila v Mníšku, to už rodina Černých bydlela v tehdejší škole a Manka to měla z bytu rodičů do 1. třídy opravdu blízko. Měšťanskou školu absolvovala na Dobříši, kde bydlela se svou o 9 let starší sestrou Aninkou, která zde jako učitelka hudby soukromě vyučovala hře na klavír. Poté, zřejmě kvůli přání rodiny, aby se stala učitelkou, studovala dva roky v klášterním učitelském ústavu v Českých Budějovicích. Studia nedokončila a přešla na Vyšší dívčí školu v Praze, kde se zároveň, stejně jako její sestra, věnovala studiu hudby a zpěvu u Zdeňka Fibicha. Po maturitě se vrátila do Mníšku a roku 1906 se jako devatenáctiletá provdala za místního učitele Viléma Wagnera.
Se svým manželem žila několik let v Praze na Zlíchově a z tohoto svazku se narodil v Mníšku, dne 1. srpna 1907, jediný syn Vilém. Jejich soužití nebylo šťastné snad i proto, že Vilém byl ateista, církevně odpadl, a Marie byla praktikující katoličkou. Za nedlouho se její manželství rozpadlo, i když rozvedeno bylo až v roce 1920. Už v roce 1912 se však vrátila se synem k rodičům do Mníšku, kde působila jako ředitelka kůru v katolickém kostele, řídila chrámový zpěv, vedla pěvecký kroužek v místním Sokole a hrála v divadelním kroužku Sebranka. Wagner o syna neprojevil sebemenší zájem, nikdy mu nepřispěl na studia nebo do začátků pro zajištění jeho samostatné existence.
V roce 1924 byl její otec penzionován a celá rodina se musela vystěhovat ze školy na faru k páteru Rausovi. Roku 1926 zemřela její matka, a ona tak převzala péči o stárnoucího otce a stala se farní hospodyní. Ovšem farářovu domácnost spíše řídila, byla tam ještě služebná. Dospívající syn Vilda jí činil nemalé problémy, byl hýčkán nejen prarodiči, ale i pražskou tetou Aninkou a jako student žijící v Praze, dělal své matce velké starosti a stál jí mnoho peněz.
Blízkost Prahy v té době způsobila, že v Mníšku silně a opakovaně působili pražští volnomyšlenkáři, kteří vedli protikatolický boj. Dost lidí vystoupilo z církve a přestali posílat děti na náboženství, což doléhalo jak na Rause, tak na Wagnerovou. Na žádost pravých katolíků založili místní lidovou stranu, kterou pak předali občanům, aby si ji sami vedli. Osobní a farní starosti a politické hašteření oba vyčerpávaly a ona při neustálých problémech hledala odreagování v psaní a kouření.
Posledních deset let jejího života rozhodlo, že se stala spisovatelkou (1924 - 1934). Tuto její životní etapu ovlivnili především dva kněží: mníšecký František Raus a brněnský Emanuel Masák. Masák znal její článečky, které psala do časopisu Anděl strážný pro katolické děti. Poněvadž byl jeho redaktorem, dopisoval si s ní a k psaní ji povzbuzoval. Raus zase věděl, že je nejen hudební ale i spisovatelský talent, připomínal jí, že má psát a napsané pak pohlídal a sám odeslal na příslušnou adresu.
Psala, když byla oslovena. Na vybídnutí přátel psala do novin a časopisů. Obrat však nastal, když ji páter Masák vyzval, aby napsala knihu pro děti. A tak v roce 1926 napsala 1. díl Školáka Káji Maříka, který získal nevídaný čtenářský zájem. Její sebevědomí stouplo a teprve teď se odvažovala stát se spisovatelkou. Čtenáři psali do nakladatelství, aby byl vydán nejen další "Kája", ale i vše ostatní, co tento spisovatel napsal.
Zásluhou čtenářů se tak v životě dočkala již nečekané radosti. Její praktický život to však nezlepšilo, starostí neubývalo. Slušné autorské honoráře se rychle rozplývaly, poněvadž Manka nadměrně rozdávala a podporovala čtyři studenty z chudých rodin. Její těžkosti znal asi jen páter Raus.
Protikatolická atmosféra v Mníšku vybízela nepřátele fary k pomluvám. Wagnerová byla spisovatel - soukromník. Nebyla členem Syndikátu českých spisovatelů a neměla se o koho opřít, což věděli nakladatelé a začali ji šidit nízkými honoráři. Zažila podporu i zklamání. Na jedné straně se setkala s obdivem lidí, kteří si jí a pátera vážili, na straně druhé však převažovala závist, a nakonec i nenávist.
Začínala jí vadit atmosféra typického maloměsta, plná zlomyslných klepů a intrik, ke kterým byla až nepřiměřeně přecitlivělá, zřejmě v důsledku svého nezáviděníhodného postavení rozvedené ženy a farářovy přítelkyně. Ona sama však tuto nevraživost okolí připisovala zejména své spisovatelské aktivitě.
Široká veřejnost nevěděla, v jak těžké životní situaci se oba nacházejí. Jako následek minulých těžkých let se u obou přihlásila nemoc. Kritická situace nastala na podzim roku 1932, když Rause postihla mozková mrtvice. Autorce tím přibyla péče o nemocného a starost zajišťovat náhradního kněze. Později se všichni museli, z důvodu uvolnění fary pro nástupce, vystěhovat do malého domku na periferii města, kde na jaře roku 1933 kněz zemřel.
Zdrcená spisovatelka v srpnu 1933 odjela na ozdravný pobyt na Slovensko, který pro ni byl příjemnou změnou. Odpadly ji četné farní i rodinné starosti a pochvalovala si, že je u dobrých lidí. Byla středem zájmu prostých i vzdělaných obyvatel, kteří ji oslovovali "paní spisovatel". Ve slovenských knihovnách byl k dispozici česky psaný Kája Mařík. Dokonce se dojednával jeho slovenský překlad. Psala dopisy přátelům a vzpomínala na Mníšek, Skalku a na místa, která měla v jejím srdci vždy vyhrazené místo. Lyžovala a podrobovala se ozdravným procedurám, ale zdraví se jí nelepšilo.
Do Mníšku se vrátila na přelomu února a března 1934. Zde jí nabídli ke koupi domek na periferii, ale poněvadž neměla peníze, odstěhovala se s tatínkem do jiného bytu na opačném konci městečka. Dlouhý čas zde však nestrávila. Zemřela 25. července 1934.
Smuteční řeč na jejím pohřbu pronesl spisovatel F. X. Svoboda[2] (viz Příloha č. 2), se kterým měla společnou lásku k Mníšku a jeho okolí. Na úmrtním oznámení stálo: "Odešla všem, kteří ji milovali, odešla dětem, kterým psala knihy o radosti, veselí a ušlechtilosti." [3] Hrob autorky Káji Maříka se neustále těší pozornosti cizích návštěvníků. O květinovou výzdobu pečuje skupina místních ctitelů. Její Kája Mařík, do kterého vložila své vzpomínky a lásku k rodnému městečku, se totiž stal pro mnoho lidí po mnoho generací legendou.
Vilém Wagner napsal čtyři roky po matčině smrti: "Mamička byla vždycky, byla životní samozřejmostí a ještě jsem se nevyrovnal s tím, že dnes už není. A její charakter? Snad si budete myslet, že ji dnes idealisuji, ale byla boží člověk, nesmírně dobrá, velkomyslná, bezelstná a jestli kdy komu ublížila, tak jen sama sobě … Odlišovala se od svého maloměstského okolí … Ale celou její duši najdete v Kájovi. Byla právě tak jasná, čistá a prostá, jako její knihy."[4]

[1] Mníšek pod Brdy se nachází 27 km od Prahy na úpatí Brdského hřebene.
[2] František Xaver Svoboda (1860-1943) byl básník, prozaik a dramatik, jehož celým dílem se prolínala láska k podbrdskému kraji.
[3] KRÁSA, A. O autorce Káji Maříka.Zpravodaj Městečka pod Skalkou, 1992, č. 87, s. 16-17.
[4] HOJEROVÁ-UHRMANNOVÁ, H. Školák Kája Mařík. Jas. 1938, č. 48, s. 12.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 madla madla | 5. října 2009 v 20:22 | Reagovat

škoda že tady nic není o jejím synu Vildovi nikde si nemůžu o něm nic přečíst

2 ALypeepirl ALypeepirl | E-mail | Web | 19. září 2018 v 14:20 | Reagovat

Torsion bras de quelqu'un  est comment  robuste  votre sang pousse contre les parois de vos arteres lorsque votre coeur sentiment  pompe le sang. Arteres sont les tubes qui transportent  perseverent b gerer offre sang loin de votre coeur. Chaque  age votre  manque de sensibilite bat, il pompe le sang  par de  vos arteres a la reste  de votre corps.
https://www.cialispascherfr24.com/tadalafil-pas-cher-homme/

3 ShaylaCishb ShaylaCishb | E-mail | 12. října 2018 v 2:05 | Reagovat

Absolutně nová aktualizace balíčku SEO / SMM "XRumer 16.0 + XEvil 4.0":
captcha řešení Google, Facebook, Bing, Hotmail, SolveMedia, Yandex,
a více než 8400 dalších kategorií captcha,
s nejvyšší přesností (80 až 100%) a nejvyšší rychlostí (100 img za sekundu).
Můžete připojit XEvil 4.0 k nejoblíbenějšímu softwaru SEO / SMM: XRumer, GSA SER, ZennoPoster, Srapebox, Senuke a více než 100 dalších softwarů.

Zájem? Existuje spousta nepřehledných videí o XEvile na YouTube.
Hodně štěstí!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama