Je život krásný i tenkrát, když bolí. Protože slunce stejně svítí na bolest i na radost.

Dodatkové knihy II.

3. ledna 2008 v 17:14 | Abucie |  Školák Kája Mařík
Stručné obsahy dodatkových dílů

Kájovy radosti a trampoty navazují na Kájovo mládí. Stejně jako u předešlého dílu zde hlavní osnovu tvoří příhody dětí, zvířátek, trampoty tety kovářky a pohádky paní řídící.
Kája se Zdeňou několikrát denně běhají do Lážova a pomalu začínají sami chápat, že s takovou si prázdnin moc neužijí. Nedovolí si protestovat a se sebezapřením se poddávají povinnostem, odkládají hry a dovádění. Do toho zasáhne pan lesní, který sleduje, jak děti smutně hovoří o zážitcích svých spolužáků a velkou část povinností jim odebere a vrátí těm, kterým správně náleží.
Jednoho letního rána, kdy jsou všichni obyvatele samot na poli a lesovnu hlídá jen Šotek, přijde potulný člověk a chce ji vykrást. Šotek ale zasáhne a přes bití, které mu tulák uštědřuje, vydrží až do příchodu pana lesního, a poté ještě podle výcviku doběhne pro pana strážmistra. Pan lesní sám ošetří jeho rány a nechá si ucho oblíznout, což je pro psa, který je od toho dne volán Kamarád, největší odměnou.
Do Lážova poprvé přijíždí Biograf, který náležitě zabaví všechny obyvatele. Kája se Zdeňou dostanou peníze na lepší lístky. Uvidí u vchodu však děti bez peněz a rozhodnou se koupit levnější lístky pro všechny. Na sebe při počítání zapomenou. Tak koukají, jak děti mizí v sále a sami tam nemůžou. Jako na zavolanou přichází na odpolední představení teta pekařka a lístky jim zaplatí.
Kája v lese domlouvá Josefu Křížanovi ze statku, že místo škodné zastřelil poštolku. Ten se ale rozčílí, že ho chce malý chlapec poučovat a s nadávkami zbije Káju rákoskou. Pan lesní, který je naštěstí nedaleko, rákosku chytne a mladíkovi se snaží domluvit. Káju potom s láskou ujišťuje, že udělal dobře, když řekl pravdu, a že by všechny rány nejradši Josefovi vrátil. Chlapec má z promluvy pana lesního radost, ale palčivě cítí rány od rákosky a co nejrychleji běží domů. Večer přiběhne Josefova sestra s omluvou, košíkem dobrot a padesátikorunou k paní hajné. Ta se teprve teď dovídá, co se synkovi stalo, že tak neklidně spí. Omluvu přijme, ale dárky a peníze si nevezme.
Na konci prázdnin pan lesní vezme děti do lázní Poděbrad a již po cestě má velkou radost, jak se umí chovat, oproti jiným dětem. Kvůli velkému horku si však město vůbec neužijí a největším zážitkem se pro ně stane setkání s živým velbloudem. Vyprávění o takovém zážitku je povýší v očích všech lážovských dětí.
Dobrodružství Káji Maříka od posvícení do jara tvoří pokračování dvou předešlých dodatků a nese se ve stejném duchu. Autorka se více věnuje tradicím a přípravám na významné svátky, jakými jsou posvícení a Štědrý den a popisuje je dětskýma očima.
V listopadu zle onemocní maminka hajná a Kája poprvé zažívá mučivý strach o blízkou osobu. Pan hajný to chce před chlapcem co nejdéle utajit, aby se netrápil. Ten se to náhodou v Lážově dovídá a s úzkostí běží pro pana doktora, který je však mimo město. I hajný se od něj vrátil s nepořízenou a čeká jen na tetu šafářku, která u hajné zůstane, aby mohl pro doktora na Dobříš. To stejné napadne i Káju, který se tam ihned přes deštivé nevlídné počasí vypraví. Naštěstí ho doběhne věrný Kamarád, kterého poslala Zdeňka, a který najde Káju v příkopu u cesty poté, co mu sjela noha a on zůstal v lehkých mdlobách. Kamarádovi se podaří Káju probudit a dovede ho na Dobříš na lesní úřad, kde už několikrát s dětmi byl. Tam vyslechnou slabého Káju, vysuší a pošlou pro pana doktora, který vezme chlapce i Kamaráda domů a podívá se na nemocnou. Lékař rychle radí, jak a kam mají dát obklady a jede do Lážova pro léky, po kterých se do rána paní hajné uleví. Všechnu úzkost z její nemoci zanedlouho odežene její vykročení na dvorek, jasné oči a šťastný úsměv.
Na Štědrý den se vdova Machotová, které smrt manžela zakalila rozum, připojí k milovanému muži. Upeče vánočku a několik hodin s ní čeká zavalená sněhem u jeho hrobu, až si pro ni přijde.
Děti náležitě potrápí dva svátky u šafářů. Nejprve slaví strýček šafář a o pár dnů později malá Marjánka. Děti nevědí, čím je obdarovat, tak to vyřeší vskutku originálně. Šafářovi, který nemá rád nudle, donesou pochoutku, které jejich kamarád ze Slovenska říká rezance, kterými jsou nudle s mákem. Marjánce přinesou divoké kotě a to ji hned při předávání škrábne.
Do Lážova přijíždí cirkus a večer se jdou lidé podívat na vystavená cizokrajná zvířata v klecích. Během večera uprchnou lvice a lev, což způsobí na prostranství velký zmatek, tlačenici a boj o místa, na která se lvi nedostanou. Naštěstí se útěk zvířat obejde bez neštěstí a lážovští obyvatelé si mají dlouho o čem povídat.
Příhody Káji Maříka sestavil po autorčině smrti její syn a skládají se ze třinácti různých příhod. Ty na sebe nenavazují a působí spíše, jakoby je autorka zapomněla do svých knih zařadit. Dokonce zde najdeme jednu kapitolu z Řídících Márinky.
Setkáváme se zde se známými osobami na samotách a v Lážově. Příběhy jsou opět proloženy dvěma pohádkami paní řídící. Seznamujeme se s dalšími typickými dětskými příběhy. V jednom z nich děti slyší chrápat rochotského pana nadlesního a myslí si, že ho sežral medvěd. V dalším zamknou ze strachu před vyloupením lesní chalupu, obávaným lupičem je však pán z ministerstva na ozdravném pobytu. Za to příhoda Týny, kterou se snaží uhnat sňatkový podvodník, by se spíše hodila do některé z knih pro dospělé.
Pumeranče Káji Maříka vydalo v roce 1992 nakladatelství Carmen a není uvedeno, kdo je uspořádal. Kniha není členěna na kapitoly a tvoří ji čtyři na sebe volně navazující povídky.
Opět se zde vracíme ke Kájovu šťastnému dětství na samotách v Lážově. Kovářka k sobě lstí naláká na letní byt malíře Michala. Ten se později setká s panem lesním a díky němu se může od kovářky odstěhovat. Paní lesní se poprvé rozhodne pozvat domů Mikuláše s čertem, protože děti zlobí víc než obvykle. Pan lesní se proti strašení dětí staví, proto je před ním návštěva utajena. Ten se to však včas doví a čerta do lesovny nepustí. V zimě přijdou dětem do lesovny od bratra pana lesního lyže. Paní lesní jim však jízdu na lyžích zakáže a děti jsou moc smutné. Radost jim vrátí malíř Michal, který přijíždí na návštěvu s vlastními lyžemi a paní Rédlovou přesvědčí natolik, že s ním dokonce pustí děti i na výlet.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tessu Tessu | Web | 3. ledna 2008 v 17:15 | Reagovat

Ahoj!

Prosím,podívej se na můj blog,a klidně si něco skopči !:D

Děkuji,a přeji pěkný den :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama