Je život krásný i tenkrát, když bolí. Protože slunce stejně svítí na bolest i na radost.

Dodatkové knihy I.

3. ledna 2008 v 17:12 | Abucie |  Školák Kája Mařík
Stručné osahy dodatkových dílů

Na vyžádání nakladatelství a především čtenářů napsala Wagnerová šest knih plných Kájových příhod volně doplňujících hlavní cyklus a další dvě knihy dosud nezveřejněných příběhů byly uspořádány po její smrti. Téměř všechny se vracejí ke Kájovu šťastnému dětství na samotách a setkáváme se v nich se starými známými i novými postavami. Uplatňuje zde stejný model jako v základním cyklu, když se zčásti věnuje vyprávění příběhů Káji a Zdeňky a zčásti popisuje život na samotách a v Lážově. Výjimku tvoří pouze Kájovy děti, které volně navazují na poslední díl základní řady a Kájovy nejmilejší pohádky, kde hlavní osu tvoří čtyři pohádky, které dětem vypráví paní řídící.
V těchto dodatkových knihách autorka často a s velkým důrazem vyjadřuje své názory na tehdejší společnost, především na všudypřítomné maloměšťáctví, ať už je to prostřednictvím některých postav nebo v rozhovorech, které vedou zvířátka mezi sebou nebo s měsíčkem. K této personifikaci dochází vícekrát než v základním cyklu. Lidská zloba, se kterou se dříve postavy setkávaly jen zřídka a v nejhorším případě v podobě pomlouvačné kovářky, je v těchto knihách ničivější a vyskytuje se zde mnohem častěji. Oproti tomu knihy uspořádané a vydané až po její smrti, jsou základnímu cyklu mnohem podobnější a působí, jako by byly původně zamýšleny, jako jeho součást.
Kájovy prázdniny popisují Kájovy prázdninové příhody, které prožívá se svou věrnou kamarádkou Zdeničkou. Poprvé se zde Kája dozví o Sokolech a Sokolovně, což ho velice nadchne a moc se těší na Sokolské cvičení do Chlumu, kam ho má vzít pan lesní, a na které mu paní Rédlová ušije červenou sokolskou košilku. Díky ní se připlete mezi malé sokolíky. Nakonec, když ho volají na cvičiště, sám uzná, že by to dětem asi zbytečně pletl, a tak zůstává divákem. Cvičení se mu moc líbí, až na výjimku sokolek. To, že se holky motají i do Sokola, mu zkazí náladu natolik, že je ochoten se sokola vzdát. Naštěstí mu pan lesní sdělí, že děvčata cvičí zvlášť.
Prázdniny jsou plné veselých příhod ale rychle se chýlí ke konci. Když se Kájovi donese, že začátek školy se posouvá kvůli spále, neví jestli se má radovat nebo litovat nemocné děti. Nakonec zvítězí radost, když zjistí, že začátek školního roku je posunut o šest týdnů.
Na měsíc přijíždí do hájovny divadelní pěvkyně Elisa Hunkrlíková, která si velmi rychle zamiluje obě děti a celé lážovské samoty.
Kája pozlobí maminku, když válí sudy ze stráně ve štandlíku, který se rozbije. Paní hajná ho chce pořádně vytrestat, protože jeho lumpárny se v poslední době stupňují. Pohrozí mu sbalením pinglíčku a vysláním do světa. Kája neví, co to "pirglíček" je a přemýšlí, kdo se o něj ve světě postará. Jde se rozloučit do lesovny, ale po cestě ho přemůže pláč. Ten slyší pan lesní a později se přimlouvá u paní Maříkové. Té je sice synka líto, ale potrestat ho musí. Kája se mezitím loučí se svým milovaným lesem, bere pinglíček a vyráží do světa. Po cestě si vzpomene, že se nerozloučil s tatínkem a běží na paseku, kde pana hajného prosí, aby se u maminky přimluvil. Tatínek slíbí, že s manželkou promluví a Kája s velkou úzkostí a modlitbou na rtech čeká, jak pořídí. Není na světě šťastnějšího chlapce, když mu tatínek řekne, že mu paní hajná po odprošení odpustí, a když ho maminka sevře v náručí.
Jednoho dne najde Kája po cestě do lesovny oběšeného mladíka. Všichni na samotách jsou z toho smutní a vysvětlují dětem, jak velký hřích je sebevražda. Té noci řádí v lese veliká bouřka, která způsobí, že děti musí druhý den pohřbít zabité ptáčky a politovat všechny zasažené stromy, což jim alespoň pomůže zapomenout na hrůznou událost předešlého dne.
Prodloužené prázdniny končí, když do myslivny přichází podvodník prodávající látky. Paní lesní pošle děti do Lážova, aby se o něm vědělo. Na cestě potkávají pána, který vypadá jako obchodník a hned si pomyslí, že je to onen podvodník. Když se jich muž ptá na pana řídícího a pana učitele, Kája zalže, že pan řídící umřel a dcera pana učitele taky, a že by neměl do Lážova chodit, je tam velký smutek. Cizí pána se nad sdělením zamyslí a radši se vrací do Prahy. Kája sice lhal, což ho mrzí, ale na druhé straně zachránil Lážov před podvodníkem. Jaké je jeho překvapení první den školy, když uvidí nového pana učitele, ve kterém pozná onoho pána, kterého pár dní předtím považoval za podvodníka.
Kájovy děti (později vydané jako Děti Káji Maříka) jako jediné přímo navazují na základní cyklus. Vracíme se na Slovensko, kde rodina stále žije spokojeně, i když se jim často zasteskne po lážovských samotách. Kniha zachycuje zejména příhody malého Káji a sestřičky Stáničky, která má poslední prázdniny před začátkem školy. Stáňa podědila po tatínkovi sklony k drmolení a obracení slov. Kája zase hudební sklony. Moc rád a moc dobře totiž hraje na housle. Stále je u Maříků také služebná Fila.
Děti se těší na prázdniny, kdy mají jet k babičkám a dědečkům do Lážova. Tatínek Kája však rozhodne, že první polovinu prázdnin stráví v Krkonoších. Stáňa tam nechce a celá rodina uzná, že je ještě moc malá a bude lepší nechat ji na samotách.
Maříkovi moc rádi vzpomínají na své šťastné dětství a děti rády poslouchají jejich vyprávění. Inženýr Mařík dokonce vzpomínky sepisuje a chystá je k tisku. Dětem je předčítá a tímto prostřednictvím se dozvídáme další příhody z jeho dětství.
Na samotách si mezitím Maříkovi i Rédlovi musí připustit, že stárnou a stále více se jim stýská po dětech. Dokonce i Stanislav, který studoval ve Vídni u bratra pana lesního, se vzdálil od domova. Získal výborné místo v Kalifornii. Pana lesního hluboce zasáhne zpráva o chystané dovolené mladých v Krkonoších a dává jim to celé čtyři dny, které před odjezdem doma tráví, najevo.
Se Stáňou zůstává na samotách Fila. Stejně jako dříve její rodiče a malý Kája prožívá Stáňa v lese nejrůznější příhody. Seznamuje se s Pepíkem, který je na prázdninách u šafářů, a který nikdy předtím nebyl v lese. Stane se z nich dvojice, která nemůže chybět u žádné neplechy.
Mladí se nakonec vrací z Krkonoš, kvůli špatnému počasí, již po čtrnácti dnech. Šťastně prožijí zbytek prázdnin se svými blízkými, se kterými se jim však nakonec moc těžko loučí. Hned po návratu na Slovensko je však velký Kája spraven o tom, že byl přeložen do Prahy a chystá se velké stěhování. V Praze jim pomůžou sehnat byt na Žižkově Webrovi, kteří už několik let žijí na Smíchově. Stěhování provází velké zmatky, ale především velká radost z toho, že konečně budou blízko domova a svých rodin. Těm nedají o svém stěhování vědět a ihned po přestěhování je překvapí návštěvou, která všechny velmi potěší. I loučení je teď jednoduší, poněvadž mladí slíbí, že budou do Lážova jezdit každou neděli.
V domě na Žižkově se Maříkovi setkávají s lidskou závistí a zlobou a začnou se tedy nových sousedů stranit. Jedinou výjimku tvoří rozvedená akademická malířka Hana Vlachová, která pochází z městečka nedaleko Lážova, a do které autorka vložila mnoho svých postojů a myšlenek. S malířkou se sbližuje také malá Stáňa, u které se čím dál víc projevuje malířský talent.
Zdeňa čeká přírůstek do rodiny a pan lesní pod touto záminkou koupí mnoho losů. Na jeden z nich vyhrává milion, o kterém se dovídá v den, kdy do Lážova přijde zpráva o narození dvojčátek Romana a Milana. Z dvojčátek mají nejmenší radost děti, které se teď cítí odstrčené. Stáňa nakonec zůstává na samotách a chodí do školy do Lážova. Malý Kája tam jezdí alespoň na víkendy, protože už chodí na reálku, která v Lážově není.
Po velké rodinné domluvě se lesních a hajných umluví, že peníze z výhry uloží a koupí parcelu v Lážově, kde si mladí postaví vilku. A tak velký Kája udělá architektonický návrh a začne se stavět. Na vše dohlíží pan lesní, který dokonce pojmenuje vilku "Na radosti".
Dvojčátka v Praze dostanou spálu a malý Kája je rychle odeslán k babičkám. V Praze mezitím Zdenička trpí úzkostí o rozpálené děti a sama začne chřadnout. Když se děti dostanou z nejhoršího, rozhodne se Kája, kterého jímá hrůza při pohledu na bledou milovanou ženu, že zavolá pro maminku hajných a Zdeničku pošle na zotavenou domů.
Paní lesní a malý Kája zapláčou nad ubohou Zdeničkou a snaží se jí ve všem posloužit. Všem se zvedá nálada, když vidí jak jí na samotách svědčí a jak rychle se zotavuje. Mezitím se maminka hajná v Praze rozhodne, že velkoměsto není nic pro ni a odjíždí s dvojčátky a Filou do Lážova, kde si nechává děti v hájovně, než se Zdenička plně zotaví.
Kniha Kájovy nejmilejší pohádky začíná příhodou s housličkami, které dětem objedná paní lesní z Prahy. Na hodiny mají docházet do Lážova, ale nebaví je to. Proto je velmi potěší novina, že pan učitel se stěhuje a učení se odkládá na neurčito.
V Lážově napadne první sníh a děti se ho nemůžou nabažit. Maminka hajná se zlobí, protože Kája chodí pozdě domů a za trest ho chce naučit plést a zašívat. Kájovi je do pláče z pomyšlení na takovou "holkovskou" činnost. Opět ho od ní zachrání pan lesní, který potřebuje, aby děti hlídaly šípky v lese, a proto vymyslí jiný trest, který mamince navrhne.
Dny se začínají zkracovat a paní lesní si vzpomene, že paní řídící chce dětem přečíst pohádky, které napsala její dcera a chce je dát do tisku. Tak se děti vydávají do školy, kde postupně vyslechnou čtyři pohádky.
První je O kapru Nácíčkovi. Nácíček je královský synek, který je pro svou zlobu a zlomyslnost zaklet v kapra Cendíčka. Než se stane hodným dítětem, musí si hodně protrpět.
Druhá, Princezna v husu zakletá, je o princezně Romaně, která je zlá stejně jako Nácíček a za trest se musí protloukat světem jako husa. Má si tak odvyknout špatným zvykům.
Pohádka O trpajzlíčkách se odehrává v době, když v jejich říši zavládne nespokojenost. Nakonec se však trpajzlíčci dočkají spravedlivého krále.
Poslední je O čaroději Hečkemárovi, který se musí utkat se svým dlouholetým protivníkem černokněžníkem Švokenajem, nad kterým nakonec slavně zvítězí.
Děti jsou pohádkami nadšené a baví jejich vyprávěním všechny obyvatele samot. Často si na úryvky z pohádek, které obohatily jejich životy, připomínají a moc se u toho nasmějí.
Kájovo mládí zahajuje příběh o přespolňácích, kteří mají ve škole jiné postavení než ostatní. Děti z městečka jim závidí jejich výhody pramenící například ze špatného počasí.
Vracíme se ke Kájově příhodě se Sokolem a veřejným cvičením, na které si malý školák vzpomene, když je oznámeno, že brzy se začne cvičit i v Lážově. Radost mu však kazí zvěst o účastí pana řídícího a pánů učitelů. Děsí ho totiž představa jejich neustálé kontroly. Vzrušení z novinky zastíní, když se tentokrát obě děti setkávají se smrtí známé osoby. Zemře mladý hajný Machota, kterého dobře znaly, a kterému říkaly strýček písničkovic. Měl totiž vždy rád veselou písničku na rtech. Smutná je i ta skutečnost, že po něm zůstala nešťastná, mladá vdova.
Stará kovářka se špatně chová ke svému mladému pejskovi. Děti ji jednou uvidí a Kája ji okřikne. Kovářka zlostně psa odhodí, a řekne jim, ať si ho klidně nechají. Pejska vezmou do lesovny, kde se mu moc líbí a mají nového kamaráda, který má jiné postavení než ostatní psi. Ti jsou vycvičeni k práci v lese a hlídání. Dostane jméno Šotek. Snaží se být pořád v blízkosti dětí a nejednou za nimi uteče až do školy, kde baví školáčky naučenými kousky.
Děti by měly rády vozíček, se kterým by jezdily do Lážova na nákupy. Paní lesní s jejich nápadem souhlasí. Vyšle děti k truhláři Malinovi, který jim vozík poskytne za jejich ochotu při vyřizování vzkazů Týně zdarma. Děti jsou vozíkem nadšeny a hned druhý den s ním vyráží na nákupy a pro balík knih do Lážova. Když se jdou podívat na nádraží za panem přednostou, někdo jim ukradne tašky s nákupem. Během hledání jim další člověk ukradne vozík i s knihami. Děti sedí jako hromádky neštěstí a bojí se jít domů. Zdeňa pláče čím dál víc a Kája se rozhodne vyrazit do světa, kde si chce vydělat peníze na náhradu škody. Takhle nešťastné je najde Šotek a Káju napadne vzít ho do světa s sebou. Ví, že jim může svými kousky při vydělávání pomoci.
Na cestě do světa v lese potkávají Paluse, majitele malého cirkusu, kterým právě přicestoval do nedaleké Nové vsi. Kousky Šotka se mu líbí a nabídne dětem možnost přivýdělku. On sám předvádí pouze cvičené králíky a bleší cirkus a jeho dcera jezdí na staré vyzáblé klisně. Je přesvědčen, že děti se psem budou pro jeho představení zajímavým přínosem. Děti jsou nadšené a odejdou s Palusem do Nové vsi. Téhož dne se chystají na odpolední představení. Cirkusák jim nedá ani najíst a pošle je, ať si něco vyprosí. Děti ale vědí, že žebrota není pro zdravé lidi schopné práce a na blízkém statku pomohou s prací, za což dostanou oběd. Ve škole si vyprosí u paní řídící několik pomůcek k představení. Kája se zde však prořekne, že chodí do školy do Lážova. Mezitím všichni ze samot a za pomoci téměř všech obyvatel městečka hledají děti ale nenachází žádnou stopu.
Představení má velký úspěch, ale Palus jim za něj nabídne jen korunu a slibuje, že až se rozkřikne, jak šikovný Šotek je, vydělají víc. Noc děti stráví v slzách na Palusově vozíku, ale to už do lážovské školy přijde zpráva, že v Nové vsi jsou dvě děti od nich. Pro děti si hned ráno přijde strážník, aby je vzal domů, ty si ale představí, jaká by byla ostuda, kdyby je vedl přes Lážov na samoty a běží sami. Po probdělé noci usnou v mechu, kde je poprvé Šotek opustí a běží pro pana lesního. Ten společně s panem řídícím odnese děti do lesovny k čekajícím nešťastným maminkám. Děti spí až do odpoledne, maminky mezitím navaří a nakrmí Šotka, kterému jsou obě velmi vděčné, že děti neopustil. Kája se Zdeňou jsou šťastní, když se probudí doma a dosyta se najedí. Na samotě se objeví brusič s vozíkem, který Kája dobře poznává. Tak se jejich ukradený "vozejček" vrací zpět domů.
Do Lážova přijíždí akademický malíř Jiří Hladík, který má nemocné plíce a cítí, že se blíží den jeho odchodu ze světa. Chce ještě naposledy navštívit a namalovat jemu známá místa. Ubytuje se u šafářů v lesovně. Na samotách ho chytne nová chuť k životu a i lážovský lékař po vyšetření uzná, že má dost síly na to, aby se jeho stav zlepšil.
Na samotách a v duších jejich obyvatel zavládne velký strach a úzkost, když sluníčko jejich životů, Kája, jednoho dne nemůže vstát z postýlky a blouzní v horečkách. Maminka hajná se bojí zápalu, který sama nezvládne a pan lesní rychle posílá pro lékaře. Týna musí odvézt plačící Zdeňu na Dobříš. Všichni jsou jako vyměnění a nedokáží se věnovat žádné činnosti. Po pár dnech k velké úlevě všech přítomných lékař oznámí, že je chlapec mimo nebezpečí a za pár týdnů už Kája běhá po lesích a tropí neplechy, jako dřív.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama